Weisshuhnův náhon byl postaven z popudu Carla Weisshuhna (dědeček známé opavské rodačky Joy Adamsonové), úspěšného místního podnikatele německého původu.
Weisshuhn, který se rozhodl pro stavbu vlastní papírny v Žimrovicích, musel zajistit dostatek, jak elektrické energie pro chod budoucí továrny, tak predevším dodávku vody pro svou papírnu. Rozhodl se tedy využít nejbližší zdroj vody, řeku Moravici.
Již v roce 1889 proměřoval terén budoucího vodního kanálu. 24.5.1890 byla stavba povolena a okamžitě zahájena. Sedmého srpna r. 1890 byl proražen pod Kozím hřbetem první tunel na kanálu. Tunel je 45 m dlouhý, 4 m široký a 3 m vysoký a tvoří začátek celé trasy. Před dokončením stavby byl při povodni tunel zalit povodňovou vlnou a zcela zanesen bahnem a kamením. Rovněž došlo k poškození části vodního díla a k zničení připravené střechy k pokrytí továrny v Žimrovících. I pres tyto problémy byl v květnu 1891 celý kanál uveden do provozu. Koncem srpna toho roku byl zahájen provoz v samotné papírně.
Carl Weisshuhn využíval kanálu pro plavení dřeva i výrobu elektrické energie. Dřevo do papírny bylo plaveno až do roku 1966 a to až z 60 km vzdálenosti. Plavba a zpracování dřevné hmoty byla později nahrazena sběrovým papírem.
Unikátní vodní dílo je 3,5 km dlouhé, obsahuje tři vodní tunely a dva aquadukty. Na kanálu je několik přepadu, regulujících výšku hladiny toku. Při ústí do Žimrovické papírny je převýšení o 26m nad řekou Moravicí. Pozoruhodnost díla umocňuje fakt, že kanál je po celé své délce veden ve svazích zdejších skalnatých kopců.
Díky stálé údržbě zůstává papírenský kanál i po mnoha letech plně funkční. Jak se tedy dostat k této památce? Papírenský kanál začíná u Weisshuhnového splavu, přibližně 4 km od Žimrovic, směrem na Vítkov-Podhradí. Vede k němu červené turistické značení. Kanál je ze dvou třetin přístupný veřejnosti. Jedna třetina je však oplocena a nachází se na pozemku papírny. Z přístupné části je možno shlédnout splav, tunel, akvadukty i samotné koryto vodního díla.